Investice do private equity – co to je a jak na ně?

Pokud už s námi investujete, termín akcie pro vás nebude ničím novým. Není však na škodu si tento pojem připomenout.

Akcie je druhem majetkového cenného papíru, který vám dává právo na vlastnictví podílu ve firmě. To je také důvod, proč se akciím často zjednodušeně říká podíly. Koupí akcií se tak stáváte spolumajitelem dané firmy a máte nárok podílet se na jejím zisku.

Zisk získáváte buď přímo prostřednictvím dividendy, tj. vyplaceného hospodářského výsledku společnosti, nebo ve formě růstu hodnoty dané firmy – tím pádem i ceny vašich akcií, které pak můžete prodat za vyšší cenu.

Proč firmy vydávají své akcie?

Jako hlavní důvod můžeme označit potřebu získání peněz na to, aby se podnikání rozjelo anebo mohly firmy dále expandovat. Na oplátku investorům, kteří si akcie koupili, je slíben růst hodnoty a rozhodovací práva ve firmě.

Akciové společnosti jsou jednou ze základních forem obchodních společností (kromě společností s ručením omezeným). Jejich podstatou je oddělení vlastnictví firmy od jejího řízení. Akcionáři jako vlastníci podniku (zpravidla) aktivně neparticipují na každodenním vedení firmy.

Akciová společnost zároveň administrativně zjednodušuje vlastnictví firmy menšími spolumajiteli a standardizuje základní pravidla řízení a organizace firmy včetně případného převodu podílů (akcií).

Akcie, které vidíme na burze, jsou většinou podíly velkých firem. Když je dnes nakupujete, získáváte je zpravidla od někoho jiného, kdo je koupil v minulosti. Malé a střední firmy hledající investora ochotného poskytnout kapitál byste dnes na burzách hledali horko těžko.

V minulosti chodily malé a střední firmy za účelem financování právě na burzu. Pro představu od roku 1980 do roku 2000 byl počet tzv. primárních úpisů akcií (IPO – Initial Public Offer), kdy se firma poprvé veřejně oceňuje a bude obchodovat, celkem 6 519. Mezi lety 2001 až 2024 byl počet vstupů na burzu jen 2 734.

Trend je jasný. Malé a střední firmy na burzu nechodí. Cílem nabídky akcií na burze dnes nebývá získání kapitálu, ale často naopak prodej části podílů zakladateli byznysu nebo prvotními investory z počátku podnikání.

Menší firmy v současnosti shánějí potřebné prostředky převážně od soukromých investorů formou private equity.

Co je private equity?

Private equity (volně přeloženo jako soukromý kapitál) je koupě a vlastnictví akcií firmy, která není veřejně obchodována. Akcie jsou vydány jen určitým subjektům, např. soukromým investorům, ať už se jedná o jednotlivce, firmy či fondy specializující se na takové investice.

Většinou se pod tímto pojmem chápou velké firmy, jejichž podnikáním je investování zejména do neobchodovaných menších a středních firem. Mezi typické private equity giganty patří společnosti Blackstone, KKR, Apollo Global Management nebo Carlyle Group.

Podstatnými rysy investice ve formě private equity jsou nedostupnost akcií na burze – nemůže je tak kupovat kdokoli – a přímé získání kapitálu firmou přes takto vydané akcie.

Proč ne na burze?

Tady si nejeden položí otázku, proč firmy už nechodí hledat investory přímo na burzu. Pojďme se podívat na pár důvodů, proč tomu tak je:

• Méně opletaček s regulacemi: Abyste mohli akcie uvést na burzu, musíte pravidelně reportovat různé typy výkazů, dostatečně a pravidelně informovat investory, mít adekvátní velikost a minimální podíl obchodovaných akcií. Celkově jste pod daleko přísnějším dohledem úřadů a musíte plnit plno regulačních požadavků. Nad těmito požadavky samozřejmě většina již velkých firem mávne rukou, ale pro začínající firmu, která ještě nemá tolik finančních prostředků, představují tyto podmínky značný nárůst jak časových, tak finančních nákladů.
• Žádné riziko tržních výkyvů hodnoty: Když se řekne burza, tak si většinou představíme klesající a stoupající grafy akcií různých firem. Hodnotu akcií často ovlivňují faktory, které přímo nesouvisí s výsledky firmy, např. politická nestabilita či nálady investorů. Vývoj akcií na burze může mít vliv i na samotné hospodaření, např. při poklesu akcií může být pro firmu náročnější půjčit si prostředky nebo může dojít ke ztrátě důvěry zákazníků a dodavatelů. V případě soukromého financování takové výkyvy hodnoty nehrozí, protože firma není pravidelně oceňována na burze. Může se tak více soustředit na dlouhodobé budování byznysu, a ne na okamžitý a neustálý růst či tvorbu zisku – tedy na výsledky, které požadují burzovní investoři.
• Expertíza a know-how: Zakladatelé a manažeři firem jsou také jen lidi, a proto nemohou být dokonalí ve všem. Mohou mít skvělé znalosti a praxi v jedné oblasti, ale v jiné se už nemusí cítit tak sebejistí. Obzvlášť když firma začíná, často se objevují chyby a problémy, které je třeba řešit za pochodu a tady může mít pomoc zvenčí značný dopad. Jelikož investoři, ať už se jedná o firmy nebo jednotlivce, chtějí vydělávat, jsou ochotni firmě poskytovat poradenství, jak se dále rozvíjet, zefektivnit provoz či řídit firemní finance. V případě anonymních burzovních investorů bychom něco takového hledali jen stěží.

Jak to je z pohledu investora?

V první řadě je třeba podotknout, že investice do private equity jsou formou aktivního investování. To znamená, že si sami vyhledáte a vyberete konkrétní investici, do které vložíte peníze, místo abyste investovali do celého trhu.

Rozhodně to tedy není pro každého. Jedná se o rizikovější typ investice, ale zato s vyšším potenciálním zhodnocením. Private equity investice tak není vhodná pro méně zkušeného nebo málo znalého investora.

Jak to funguje v praxi?

Řekněme, že se k vám dostane nabídka ohledně investování do začínající nebo středně velké firmy, která shání kapitál na svůj rozvoj. Určí cenu, za kterou bude prodávat své akcie, a nabídne je potenciálním investorům.

Vy si zvolíte částku, kterou se rozhodnete investovat, a získáte akcie dané firmy.

Následujících pár let sledujete vývoj firmy. Počítejte však s tím, že budete mít k dispozici podstatně méně informací než u veřejně obchodovaných firem, které mají povinnost pravidelně zveřejňovat minimální sadu standardizovaných dat.

Dalším podstatným detailem je chybějící průběžné oceňování. Nemáte možnost v každém momentě zjistit, kolik byste za váš podíl ve firmě dostali, jak tomu bývá u obchodovaných firem na burzách.

Snad nejzásadnějším parametrem takové investice je vyplývající velmi nízká likvidita. Zatímco akcie přijaté k obchodování na burze můžete zpeněžit kdykoli během obchodních hodin dané burzy, při investicích formou private equity možností exitovat není mnoho a často je nemůžete ani ovlivnit.

Jednou z variant je najít si kupujícího vašeho podílu individuálně. I tady však můžete narazit na omezení převodu podílu, např. potřebný souhlas majoritních akcionářů, jejich předkupní práva nebo přednostní práva prodeje. Celý proces je podstatně administrativně náročnější než při jednoduchém prodeji obchodovaných akcií na burze prostřednictvím brokera.

Jinou alternativou ukončení investice bývá zpravidla vstup nového strategického investora formou koupě části podniku nebo převzetí celé firmy. V tomto případě jako drobný investor zpravidla nemáte slovo při stanovení výsledné ceny vašich akcií.

Firma se však může rozhodnout umístit akcie na burze, čímž dojde k jejich počáteční veřejné nabídce. Pro stávající investory jde o příležitost zpeněžit investici. V tomto případě si samozřejmě můžete akcie ponechat a participovat na dalším vývoji firmy.

Jaká jsou rizika?

Jak jsem zmínil výše, jde o rizikovější typ investice.

Hned prvním důvodem, proč je taková investice rizikovější, je, že investujete do výrazně nižšího počtu titulů než v případě např. ETF fondu. Jednoduše tak dáváte všechna vajíčka do jednoho košíku a když vám košík spadne, přijdete o všechno.

Dalším velmi podstatným a navazujícím rizikem je možnost ztráty. Pozor, ne kolísavosti a tržních výkyvů, ale trvalé ztráty. Private equity investice směřují do menších a mladších firem, jejichž úspěch a získání tržního podílu nejsou garantovány.

Jde o podnikání, ve kterém se může cokoliv pokazit. Stále většina těchto investic končí ve ztrátě, úplnou likvidací firmy nebo převzetím za zlomek původně vloženého kapitálu soukromými investory.

 V Evropské unii téměř pětina podniků nepřežije svůj první rok od založení a do pěti let od vzniku zanikne více než polovina firem.

Zdroj: https://ec.europa.eu/eurostat/cache/htmlpub/key_figures_on_european_business_2021/business_dynamics.html  

To jsou evropská čísla k roku 2018. Velmi podobný scénář nastává také v Americe. Data níže jsou z roku 2022.

Přes 20 % podniků zanikne do roka od založení, přes 40 % jich zanikne do 3 let, do 5 let zanikne téměř polovina a do 20 let od vzniku zanikne přes 80 % společností.

Zdroj: https://clarifycapital.com/blog/what-percentage-of-businesses-fail 

I samotná nízká likvidita představuje riziko. S velkou pravděpodobností nebudete schopni prodat svou investici, když budete potřebovat, ať už kvůli životním okolnostem nebo z důvodu jiné investiční příležitosti.

Likvidita dokáže ovlivnit i samotný výnos, např. může se stát, že firmě se nebude dařit a tento fakt bude veřejně znám. Vy jako investor však nemáte jak a komu akcie prodat. Zbývá vám jen sledovat, jak se hodnota vaší investice v čase vytrácí.

V případě obchodovaných firem můžete v takové situaci akceptovat částečnou ztrátu a investici kdykoli opustit.

Riziko je opravdu velké, co za to?

Ve světě investování platí základní pravidlo: Pokud má něco větší riziko neúspěchu, pak odměna v případě úspěchu musí být větší.

Výnosy úspěšných soukromých investic bývají obrovské, zpravidla jde o násobky vkladů. Jedna úspěšná investice tak kompenzuje ztráty více selhaných investic. To jsou základní pravidla investování do private equity.

Pro lepší ilustraci si stačí uvědomit, že každá velká firma, ať už je to Apple, Microsoft, Mercedes-Benz či Coca-Cola, byla také kdysi malou firmou, která na trh přišla s nějakými inovacemi nebo novinkami.

Pro ilustraci přikládám graf vývoje tržní ceny firmy Apple od prvního uvedení na trh v roce 1980.

Zdroj: https://www.nytimes.com/2022/01/03/technology/apple-3-trillion-market-value.html

Firma Apple byla založena v roce 1976 v garáži domu rodičů Steva Jobse. Pro získání prvního kapitálu Steve Jobs prodal svůj Volkswagen Transporter a Steve Wozniak svoji kalkulačku HP, díky čehož dohromady získali 1 300 dolarů (v dnešní hodnotě kolem 7 200 dolarů).

Další kapitál a poradenství ve výši 250 000 dolarů poskytl multimilionář Mike Markkula, který získal třetinový podíl ve firmě. Od té doby se firma rozjela na plné obrátky.

Prvotní veřejná nabídka akcií firmy byla vyhlášena v prosinci 1980. Prodalo se celkem 4,6 milionů akcií při ceně 22 amerických dolarů za akcii. Na konci dne byla cena akcie 29 dolarů a tržní hodnota firmy kolem 1,8 miliardy dolarů. V současnosti má společnost Apple hodnotu 2,94 bilionů amerických dolarů, což je od roku 1980 nárůst o 163 233 %.

S tímto se pojí také příběh jednoho ze zakladatelů firmy, Ronalda Waynea. Firmu opustil už 12 dní po založení a svůj 10% podíl ve firmě prodal nazpět Stevu Jobsovi a Stevu Wozniakovi za 800 dolarů. Dnes by měl 10% podíl hodnotu 294 miliard amerických dolarů.

Podotýkám, že tento příklad je pouze ilustrační. Příběhy jako Apple se neopakují každý den, proto ho prosím berte s rezervou. Podíváme se zároveň i na poněkud reálnější čísla.

Pokud se bavíme o fondech, které takové investice zprostředkovávají, tak na horizontu mezi lety 1998 až 2023 průměrně vydělaly 13,1 % ročně. V případě investování 100 eur měsíčně po dobu 30 let je rozdíl v porovnání s tržními výsledky přes 240 tisíc eur.

Private equity nabízí alternativu, kterou na burze nenajdete

Historicky platilo, že největší průměrné výnosy na burzách generovaly malé a střední podniky. V uplynulých dvou dekádách toto pravidlo už ale neplatí. Jedním z důvodů je, že úspěšné začínající firmy vstupují na burzy ve fázi podnikání, kdy je už můžeme označit za velké firmy, jak jsem zmiňoval v úvodu.

Právě private equity stále nabízí investice do těchto zajímavých firem v počátečních fázích – v klíčovém úvodním škálování, kdy růst jejich hodnoty bývá největší. Pokud chce investor participovat na hledání a rozvoji nových inovativních a disruptivních firem, musí dnes zajít do světa private equity.

Z tohoto důvodu i více předních správců majetku a poradenských firem přepisuje poučky. Standardní portfolio dlouhodobě využívané bonitními lidmi zejména v anglosaských zemích 60/40 (60 % likvidní akcie a 40 % dluhopisy) ztrácí na popularitě.

Odborníci stále častěji volají po rozšíření portfolia o alternativní investice, mezi něž můžeme zařadit nejen private equity, ale také soukromé dluhy (private credit), nemovitosti, komodity nebo kryptoměny. Mnozí tak mluví o portfoliu 40/30/30 (40 % akcie, 30 % dluhopisy a 30 % alternativní investice) jako o novém 60/40.

Podpora domácí ekonomiky a podnikání

Investování do private equity má ještě jednu podstatnou výhodu, zvláště pokud jste patriot.

Svou investicí můžete podpořit konkrétní firmu podle vašich preferencí. Vaše investování tak může mít širší rozměr – nejen finanční, vyjádřený výnosy a dlouhodobým budováním majetku. Můžete tak podpořit lokální podniky a přispět k rozvoji domácí ekonomiky, která bude vždy klíčová pro váš život.

Private equity je však také způsob, jak podpořit podnikání jako koncept. Zamysleli jste se někdy, proč je Amerika ekonomicky daleko před Evropou?

Částečnou roli v tom hrají daně, legislativa či byrokracie, ale o dost důležitější je přístup ke kapitálu. Američané jsou totiž ochotni riskovat daleko více než Evropané, a tak je za Atlantikem snazší získat investora do vašeho projektu.

Svou investicí máte možnost přispět k tomu, aby se podnikatelské začátky financovaly jednodušeji a mohly tak zlepšit svět.

Jaký je závěr?

Investování do private equity rozhodně není pro každého. Je důležité být připraven na podstatně větší rizika a také na úplnou ztrátu investovaného kapitálu. Pokud si ji nemůžete dovolit a nemáte ochotu riskovat, takové investování není pro vás vhodné.

Většina investovaného majetku každého investora by měla být v diverzifikovaném portfoliu složeném z nízkonákladových ETF fondů.

Když ho už máte, private equity představuje doplněk k celkovému portfoliu. Jinými slovy, když už máte dobře nastavený základ portfolia, můžete si spíše dovolit vyměnit přijatelně rozložené riziko za potenciál vyššího zhodnocení.

Nezapomínejte také na fakt, že pokud se rozhodnete investovat do private equity, musíte si udělat domácí úkol. V Česku neexistuje mnoho ověřených a kvalitních investic tohoto druhu. K renomovaným zahraničním správcům se bez velkých, řádově 7ciferných investic nedostanete.

Buďte proto obzvlášť obezřetní. V private equity platí pravidlo: „Třikrát měř a jednou řež.“