Výnos Bystrého vkladu je vyplácen prakticky každý den. Pokud tedy ECB úrokové sazby zvýší, investoři v Bystrém vkladu z toho budou profitovat. Na druhou stranu při poklesu sazeb se jejich výnos téměř okamžitě sníží.

Bystrý vklad i Peněženka se skládají z krátkodových dluhopisů a nástrojů kopírujících krátkodobou úrokovou sazbu stanovenou Evropskou centrální bankou. Oproti Bystrému vkladu však Peněženka obsahuje dluhopisy s o něco delší dobou splatnosti.

Hodnota úspor v Peněžence proto bude kolísat o trochu více než v Bystrém vkladu. Výměnou za to by ale měla ve většině období nabízet vyšší výnos.

Bystrý vklad je proto vhodnější, pokud své eurové úspory budete potřebovat do jednoho roku (např. na dovolenou či nákupy v zahraničí) nebo na nich nechcete vidět žádné kolísání hodnoty. V případě, že úspory budete potřebovat za 1 až 3 roky (např. na výměnu auta nebo větší rekonstrukci domácnosti) a jste ochotni akceptovat určité kolísání hodnoty výměnou za vyšší zhodnocení, měli byste sáhnout po Peněžence.

Na toto téma jsme napsali také samostatný blog. Přečtěte si jej pro získání více informací o rozdílech mezi těmito produkty a zjištěte, pro jaké situace jsou nejvhodnější.

Riziko nevyplacení úspor kvůli bankrotu je u Bystrého vkladu podobně nízké jako u banky. Ve Finaxu jsou prostředky chráněny do výše 50 tisíc eur slovenským Garančním fondem investic. V bance se jedná o ochranu do výše 100 tisíc eur Fondem pojištění vkladů. Ve Finaxu navíc musíme váš majetek držet striktně oddělen od majetku společnosti, zatímco v případě bankovního vkladu vaše úspory vstupují do majetku banky, která se stává vaším dlužníkem.