Zvýšení úroků se poměrně rychle promítne do vyššího výnosu Bystrého vkladu. V případě ETF kopírujících jednodenní sazbu je to otázka několika dní. V případě dluhopisových fondů se zpřísnění politiky centrální banky projeví s malým zpožděním nebo i s předstihem v souladu s tržními očekáváními. To samé platí i při snížení úrokových sazeb.

Výnos Bytrého vkladu je vyplácen prakticky každý den. Pokud tedy ECB úroky zvýší, investoři v Bystrém vkladu z toho budou profitovat. Naopak, při poklesu sazeb se jejich výnos téměř okamžitě sníží.

Bystrý vklad i Peněženka se skládají z krátkodových dluhopisů a nástrojů kopírujících krátkodobou úrokovou sazbu stanovenou Evropskou centrální bankou. Oproti Bystrému vkladu však Peněženka obsahuje dluhopisy s o něco delší dobou splatnosti.

Hodnota úspor v Peněžence proto bude kolísat o trochu více než v Bystrém vkladu. Výměnou za to by ale měla ve většině období nabízet vyšší výnos.

Bystrý vklad je proto vhodnější, pokud své eurové úspory budete potřebovat do jednoho roku (např. na dovolenou či nákupy v zahraničí) nebo na nich nechcete vidět žádné kolísání hodnoty. V případě, že úspory budete potřebovat za 1 až 3 roky (např. na výměnu auta nebo větší rekonstrukci domácnosti) a jste ochotni akceptovat určité kolísání hodnoty výměnou za vyšší zhodnocení, měli byste sáhnout po Peněžence.

Na toto téma jsme napsali také samostatný blog. Přečtěte si jej pro získání více informací o rozdílech mezi těmito produkty a zjištěte, pro jaké situace jsou nejvhodnější.

Riziko nevyplacení úspor kvůli bankrotu je u Bystrého vkladu podobně nízké jako v bance. Ve Finaxu jsou prostředky chráněny do výše 50 tisíc eur slovenským Garančním fondem investic. V bance je hranice posunuta do výše 100 tisíc eur Fondem pojištění vkladů. Ve Finaxu navíc musíme váš majetek držet odděleně od majetku firmy, zatímco v případě bankovního vkladu vaše úspory vstupují do majetku banky, která se stává vaším dlužníkem.

Investoři v Bystrém vkladu podstupují také riziko protistrany, které je však plně ošetřeno. Konkrétně u ETF kopírujících úrokové sazby Evropské centrální banky riziko protistrany vyplývá ze swapových kontraktů, kterými fond dosahuje tohoto výnosu. Protistranami jsou velké banky (např. Société Générale, Deutsche Bank).

Proti tomuto riziku vás však dostatečně chrání přísná regulace. V rámci fondu riziko jedné protistrany nesmí přesáhnout 10 %. Swapy jsou zároveň plně majetkově zajištěny – pouze objem do 500 tisíc eur nemusí být v případě derivátů majetkově zajištěn, což u fondů se spravovaným majetkem v miliardách eur představuje skutečně zanedbatelný objem. V případě selhání protistrany zůstávají v majetku aktiva výměnného koše (kvalitní dluhopisy, příp. akcie).